Indická pomsta – Den 5.

Dnešní den začíná celkem brzy, konkrétně ve 2 ráno. Přepadne mě průjem, ale ne jen tak ledajaký, začnu se šíleně klepat zimou. Přikládal jsem tento fakt tomu, že je v pokoji asi 10 stupňů. Jdu si lehnout a o několik minut později běží Vojta na záchod zvracet. V tu chvíli tuším, že bude něco špatně. Asi po hodině/dvou letím znovu a k tomu si musím vzít i kyblík, protože mi to jde zároveň vrchem. To už začíná vypadat hodně špatně.

Je ráno a my se obáváme, že dnešní výlet do Triundi kempu se konat nebude. Čekali nás výhledy na 5 tisícové hory. Počasí je ale pod psa a naše fyzická kondice je na tom ještě o něco hůře. Ležíme v posteli, TV nefunguje, tak alespoň hledáme, co by se zde dalo v tomto počasí dělat.

Zkoušíme jít najít něco k jídlu. Díky mlze není nikde nic vidět. Pán s tlampačem nás upozorňuje na výskyt corony. Číňani a Tibetani zde již nosí respirátory. Podaří se nám koupit pytlík s rýží a nějaký chléb. Držet dietu v Indii není nic moc, všechno je buď mastné nebo to šíleně pálí.

Jdeme se podívat do chrámu, kde bydlí Dalajláma. Ten kvůli coroně ale nevychází mezi lidi. Jinak je ho tu prý možné i osobně potkat. Chodíme jak mrtvoly, není nám ani jednomu dobře. V komplexu se nám podaří uvidět několik mnichů nejspíš při motlitbě.

Napsal

Lukáš Táborský

Cestování s sebou nese nespočet zkušeností do budoucího života a je v dnešní době tak jednoduché, že je opravdu hanba necestovat. Člověk pak také pozná sám sebe a zjistí, že život nemá hranice, zjistí, že při výstupu z komfortní zóny, začínají ty pravé zážitky, které vám zůstanou na celý život.