Nejhezčí pláže – Den 14.

Vstáváme a náš dnešní plán je jasný, vyzkoušet čerstvé Indické ovoce a objevit ty nejhezčí pláže. Jdeme do města sehnat pořádné ovoce, hlavně meloun a papáju. Není to nijak složité. Zelináři jsou zde na každém rohu. Najdeme jednoho s nejrozmanitějším výběrem. Ceny neznáme, ale věříme, že nebudou vysoké. Za cca 100 kč nakoupíme ananas, papáju a meloun., Vracíme se na ubytko a jdeme si udělat ovocné hody.

Dnešní noc už bohužel nemůžeme strávit zde, takže se musíme přestěhovat asi o 2 km na druhou stranu města. Bydlení by ale mělo být přímo na pláži. Jelikož jsem navigátor já a každá mapa (google, mapy.cz a booking) ukazuje jiné umístění ubytování, dovedu kluky na pláž, ale všimnu si, že stojíme před stejným názvem ubytování, ale na opačné straně města. Ubytování, které jsem rezervoval, je na jiné pláži, vzdálené asi 5 km.

Kluci mě nemají moc v lásce. Ono 5 km s krosnou na zádech v tomhle horku, v pravém poledni, opravdu není nic moc. Hlavně když začátek i konec cesty zahrnuje chození v rozpáleném písku. Dojdeme na ubytování, které je opravdu přímo na pláži. Jsou zde i houpačky akorát pro nás. Ubytujeme se a rozeběhneme se z pokoje přímo do moře!

Dnes jsme měli v plánu navštívit ty opravdu nejhezčí pláže, Jsou ale zase na druhé straně, kde jsme si myslel, že jsem rezervoval ubytování. Však my si poradíme. Po cestě jsme viděli půjčovnu kol. To by nemusel být špatný nápad.

Pán chce za půjčení tří kol asi 70 Kč na celý den i se zapůjčením zámku. Kola nejsou tedy úplně nejnovější a v nejlepším stavu, ale k našemu účelu nejspíš postačí. Profrčíme městem, na kole alespoň není takové horko. Za městem do kopce bez přehazovačky to už není taková pohodinda. Neskutečně z nás leje a kolo je lepší spíše tlačit. Už nám ta kola nepřijdou jako zase tak dobrý nápad, autobus by byl možná lepší. Přijedeme k začátku první pláže, uvážeme kola a jdeme se najíst.

Dáváme si skvělé nudle s masem a užíváme výhledu. Jdeme dále po oranžovém písku, užíváme pohledu na moře. Míjíme nomády, rodiny s dětmi koupající se v moři. Cesta na další pláže vede lesem a po kopečku, který se proměňuje ve skály a svažuje se až do moře. Asi po hodině dojdeme až na poslední pláž. Nevypadá o nic víc extra než ty přechozí, odměna v podobě koupele je ale sladká.

Pláž se hodně svažuje a vlny vás hned kousek od břehu pořádně semelou, až máte písek úplně všude. Kolem nás palmy a lesy. Užíváme si tropické přírody. Cesta zpátky je ještě o něco delší, jelikož víme, že nás bude čekat šlapání do kopce. Stihneme si ale užít západ slunce s výhledem na pláže. Tuktukáře nalákáme, že nás mohou odvézt a po několika minutách smlouvání odejdeme a nasedneme na naše kola a jedeme zpátky. Po cestě se mi na kole málem utrhnout řídítka, jedu z kopce, nejde mi brzdit ani zatáček. Nakonec ale dorazíme zpátky a šroty, pardon kola, vrátíme do půjčovny.

Napsal

Lukáš Táborský

Cestování s sebou nese nespočet zkušeností do budoucího života a je v dnešní době tak jednoduché, že je opravdu hanba necestovat. Člověk pak také pozná sám sebe a zjistí, že život nemá hranice, zjistí, že při výstupu z komfortní zóny, začínají ty pravé zážitky, které vám zůstanou na celý život.