Problémy neustávají – Den 6.

Po další noci záchodových maratonů se probouzíme s výhledem na zasněžené kopce. Zlomíme deku abychom mohli vstát z postele a přesvědčit se jestli je to bílé opravdu sníh. Pomalu začínám proklínat Vojtu, proč nás tahal v březnu do Himalájí. On začíná proklínat sám sebe.

Posnídáme pálivé sušenky a vylehávání v posteli nás silně přestává bavit. Vybaveni toaletním papírem se tedy po uklidnění počasí, jdeme podívat alespoň na nedaleký vodopád. Po cestě narazíme na partu alkoholem posilněných místních, což není v indii moc obvyklé. Nabízejí nám vodnici v nedaleké venkovní kavárně. My ale v našem stavu vyhledáváme spíše něco se záchodem.


Jdeme zpátky a mě začne cosi tlačit, vběhnu do restaurace a zeptám se pána na použití záchodu. Než mi ale stihne odpovědět, už nepotřebuji. Tak ani dnešní den nedopadl podle našich představ. Moje milované ukrajinské kalhoty smutně končí na dně indické popelnice.

Napsal

Lukáš Táborský

Cestování s sebou nese nespočet zkušeností do budoucího života a je v dnešní době tak jednoduché, že je opravdu hanba necestovat. Člověk pak také pozná sám sebe a zjistí, že život nemá hranice, zjistí, že při výstupu z komfortní zóny, začínají ty pravé zážitky, které vám zůstanou na celý život.